Někdy je víčko, ze kterého chceme vyrobit podstavec, vyrobeno z takového plastu, že by na něm barva nedržela, loupala by se. Bez ohledu na to, jak moc bychom povrch zdrsnili brusným papírem. Případně se i rozhodneme, že chceme povrch podstavce ještě nějak upravit. V každém případě budeme potřebovat nějaký základ, na kterém by držela nejen barva. Jenže jak na to?
Já používám poměrně jednoduchý postup, kdy si nejprve nastříhám z obyčejných tenkých ubrousků proužky dlouhé tak, aby jeden jejich konec šlo založit pod spodní část víčka, druhý aby naopak přečníval. Je to proto, že tak omezíme místa, kde by se případně mohl vytvořit schod - tedy přechod mezi jednotlivými proužky. To je i tak omezené tím, že používáme tenký papír. Pokud bychom naopak použil například toaletní papír, pak bychom vytvořili na povrchu silnější vrstvu, kterou bychom mohli dále brousit a tím vyhladit. To by však již bylo časově náročnější a je lepší požít něco jiného než jen samotný papír.
Pro nalepení proužků papíru použijeme řídké disperzní lepidlo. Buď přímo velmi řídké lepidlo - vypadá jako mléko - od Woodland Scenics/Noch, případně do lepidla přidáme vodu a 'naředíme' ho tak. Papírové proužky pak rychle nasáknou a okopírují plastový základ.
Pak musíme nechat nalepený papír řádně proschnout. Dokud je mokrý, tak se ho nedotýkáme, trhal by se. Pokud bychom ho přesto roztrhli, je lepší ho neopravovat, ale odstranit a použít nový. Chceme-li papír posunout, použijeme štětec namočený v lepidle. Stejně tak lepidlo nanášíme. Na podstavci tak vytvoříme jednak vrstvu se zvláštním zkrabatělým povrchem. Ten sám o sobě již barvu drží a můžeme podstavec nabarvit libovolnou barvou.
Stejným způsobem upravuji i povrchy podstavců. Jednak tím povrch sjednotím a navíc i zpevním. Pak na něj jen nalepím kamínky...
Pokud by se nám však i tak nezdálo, že je povrch podstavce odolný (věřte však, že je), použijeme další způsob vhodný pro úpravu všemi barvami.
Kdo se věnuje malbě zejména pláten malovaných olejem, ví, že si takové plátno musí nejprve připravit. K tomu se používá (mimo jiné, ale to není teď předmětem článku) akrylátový (někde se mu říká i akrylový) šeps. Ten můžeme aplikovat jak na dřevo, plátno, kameny... Tedy na vše z čeho vytváříme podstavec. Šeps je bílá kašovitá hmota, nezapáchá a ředí se vodou. Důležité však je nenechat ho na nástrojích - já ho nanáším štětcem - zaschnout. Jakmile by se to stalo, zatvrdne a můžeme ho je olámat a vybrousit. Tedy štětec by byl zničen. Zbytečně.
Tato metoda je vhodná i pokud nevyrábíme podstavce pod figurky, ale třeba i pro každého, kdo si chce něco vyrobit a bojí se, že by pak nemohl použít barvy, bojí se, že by mu třeba rozpraskala sádra pod malbou... Pokud třeba šeps naneseme na polystyrén, můžeme ho bez obav namalovat klidně i syntetickými barvami. S povrchem se nestane nic. Zkuste to však bez něj... (OK, máte pravdu, nezkoušejte to.)
Jak stále říkám, stačí to jen vyzkoušet. Určitě i najdete vlastní postupy a úpravy. Ovšem tak jako vždy, když sem něco píši, je to vyzkoušené a já podstavce ani jinak nemaluji.
Místo šepsu však můžeme pracovat i s něčím jiným, upravit podstavec i jinak. O to však zase příště.
Pro zvýraznění očí jsem použil místo běžně používaného laku přípravek Glue'n'Glaze od firmy Deluxe Materials. Tak je známější v naši krajích spíše svým umělým sněhem na dirámy. 
Někdy je víčko, ze kterého chceme vyrobit podstavec, vyrobeno z takového plastu, že by na něm barva nedržela, loupala by se. Bez ohledu na to, jak moc bychom povrch zdrsnili brusným papírem. Případně se i rozhodneme, že chceme povrch podstavce ještě nějak upravit. V každém případě budeme potřebovat nějaký základ, na kterém by držela nejen barva. Jenže jak na to?
Pro nalepení proužků papíru použijeme řídké disperzní lepidlo. Buď přímo velmi řídké lepidlo - vypadá jako mléko - od Woodland Scenics/Noch, případně do lepidla přidáme vodu a 'naředíme' ho tak. Papírové proužky pak rychle nasáknou a okopírují plastový základ.
Kdo se věnuje malbě zejména pláten malovaných olejem, ví, že si takové plátno musí nejprve připravit. K tomu se používá (mimo jiné, ale to není teď předmětem článku) akrylátový (někde se mu říká i akrylový) šeps. Ten můžeme aplikovat jak na dřevo, plátno, kameny... Tedy na vše z čeho vytváříme podstavec. Šeps je bílá kašovitá hmota, nezapáchá a ředí se vodou. Důležité však je nenechat ho na nástrojích - já ho nanáším štětcem - zaschnout. Jakmile by se to stalo, zatvrdne a můžeme ho je olámat a vybrousit. Tedy štětec by byl zničen. Zbytečně. 
Měl bych asi použít lepší název příspěvku, ale dovolte mi ho vysvětlit. 
Takže jsem pátral dále. Pak jsem před lety viděl v jednom časopisu plastové podstavce. Nevypadaly špatně, ale jejich dostupnost v ČR byla omezená jen na aukční portál ebay. A to se mi kupovat moc nechtělo. Tak jsem to nechal být a zůstal u dřevěných podstavců. 
Udělal jsem si prstenec, který jsem pak nechal zapéct. Bez plastového uzávěru. Přeci jen by teplo rozpálené trouby určitě nevydržel. 
Nakonec jsem nerovnosti dotmelil hmotou liquid green stuff od GW. Tato kaše se opravdu perfektně hodila na tuto práci. Po zaschnutí jsem celý podstavec přebrousil a spodní část zabrousil do roviny brusnou mřížkou určenou na broušení sádrokartonu. Nic lepšího neznám, protože máme na 100% zajištěnu rovinu. Broušení provádíme krouživým pohybem. Odebereme tak materiál rovnoměrně na všech stranách. 
Příště ještě vyrobíme další podstavec, kdy víčko z lahve použijeme jen jako základ. A samozřejmě si podstavce i nabarvíme. Ale to až příště. Zatím si zkuste podstavec udělat sami. Není to žádný můj vynález, ale až teprve nedávno jsem si ho sám vyrobil. Vypadá rozhodně mnohem lépe než dřevěné. Navíc má i správnou velikost pro malé figurky.
Za sebe říkám bohužel, protože jsem se docela těšil na to, že se dočkám nějakého dalšího materiálu o tom, jak pracovat s hmotami typu FIMO, Magic Sculp... Místo toho pan Štěrbáček věnoval celou stranu 66 tomu, aby tento svůj vtip vysvětlil. Jednak si o vtipech, které musí jejich autor vysvětlovat, myslím, že jsou vše možné, jen ne podařené, navíc mi teď přijde, že Modelář se bez pana Šterbáčka obejde a že nemá smysl si časopis předplácet. Škoda peněz. A tech není, zvláště v této mizerné době, dost.
První a druhá fáze 
Samozřejmě budu mluvit o svých vlastních chybách a nedostatcích. Věc první je výběr figury. 
Chyby a nedostatky určitě naleznete na fotografiích sami. Jde opravdu o to, že kdo maloval se mnou, namaloval si stejně jako já svůj první povrch technikou NMM. Věřím, že ten další bude lepší. Váhám mezi kapitánem Cato Sicariusem (opět zlatá) a Zkázonošem C'tanem od Necronů, resp. také z vesmíru Warhammer 40,000.
