Škrábance a odřeniny: 'Heavy Chipping' od AK interactive

V prvním díle jsme si ukázali, jak se dají udělat škrábance a odřeniny pomocí laku na vlasy. Metoda je to opravdu jednoduchá a spočívala jen ve čtyřech krocích:

1. Nejprve namalujeme základ odstíny hnědé, tedy zamýšlené barvy rzi, které se objeví po 'odření a oloupání' vrchní krycí barvy.
2. Po zaschnutí nastříkáme lak na vlasy a necháme zaschnout.
3. Nastříkání barvy. V tomto případě se jednalo o běžný sprej světle šedé barvy zakoupený v obchodě s barvami. Syntetický (!), protože u této techniky je jedno, jaká barva (syntetika, akryl, olej) je použita.
4. Vlastní oloupání krycí barvy tak, že nejprve přetřeme povrch štětcem namočeným ve vodě a následně oloupeme štětcem s tvrdším vlasem, párátkem...

Omlouvám se, pokud jsem v minulém příspěvku tuto metodu dostatečně nevysvětlil. Na druhou stranu bych to musel udělat i nyní, protože použití přípravku 'Heavy Chipping' od AK interactive  je přeci jen odlišné. 

Ona odlišnost totiž spočívá v tom, že nesmíme použít jinou než akrylovou barvu. Na obalu lahvičky je to napsáno, ovšem kdo by četl návody, navíc v rámci tohoto testu jsem to vyzkoušet i musel. 

Proto jsem postupoval přesně podle výše uvedených kroků. A stalo se to, co se stát muselo. Totiž to, že přípravek nefungoval tak, jak jsem od něj čekal. Vlastně nefungoval skoro vůbec. Pravda je ta, že se mi podařilo barvu odřít, ovšem  musel jsem požít buď větší sílu, nebo (a to bylo na většině míst) se společně s horní vrstvou utrhla vrstva spodní (hnědá) a vrstva základní (černá), tedy primer. Výsledek pak vidíte na fotografii. Čistě z pohledu někoho, kdo by chtěl dělat nějaké postapokalyptické prostředí, tak musím říci, že by onen někdo možná i zajásal a plochy sedřené až na plast pak domaloval. Kdokoli jiný by ovšem do koše velmi pravděpodobně vyhodil jak přípravek, tak poničený model, protože přebrušovat ho by se mu velmi pravděpodobně nechtělo.V první chvilí mě to také napadlo, jenže pak jsem si uvědomil, že žádný model nestavím a že se snažím napsat test přípravku 'Heavy Chipping'. Takže jsem se rozloučil s vidinou rychle napsaného příspěvku a pustil se do dalšího pokusu.

Druhý pokus - tentokrát vše již jen akrylem

Snad bych mohl u konstatování použité barvy - tedy akrylu - skončit a jen říci, že to dopadlo poněkud jinak; lépe, abych nenapínal. Jenže jednak bych vás tím připravil o vlastní posouzení výsledku, navíc jsem takřka celý den strávil tím, že jsem barvil, čistil stříkací pistoli, lakoval... A pokud jste si již neprohlédli výsledek na jedné z fotografií níže, tak mi dovolte pokračovat.

Protože jsem si po předchozím výsledku nebyl jistý tím, jak tento další pokus dopadne, tak jsem se rozhodl, že vypustím krok s barvením plastové destičky hnědou barvou. Rozhodl jsem se totiž, že pokud by se pokus povedl, zopakoval bych ho ještě jednou. Pokud ne, letěl by přípravek do koše s tím, že bych byl naštvaný sám na sebe, co že jsou to koupil za blbost.

Ale zpět ke druhému pokusu. Opět jsem ho rozdělil na jednotlivé kroky:

1. Nástřik základu - světlý primer.  Může být i tmavý, pak ovšem by měla být krycí vrstva světlé barvy. Je zapotřebí dosáhnout kontrastu.
2. Po jeho zaschnutí (mám za to,m že čím déle by primer zasychal, tím lépe, já to však urychlil proudem vzduchu ze stříkací pistole) jsem štětcem natupoval 'Heavy Chipping'. Výrobce doporučuje jeho nanášení stříkací pistolí. To jsem také vyzkoušel, umožňuje lepší kotrolu na tloušťkou vrstvy přípravku, přičemž platí, že čím více ho použijeme, tím se bude krycí vrstva více loupat.
3. Krycí barvu jsem nanesl po zaschnutí přípravku. Použil jsem stříkací pistoli, protože pokud bychom použili štec, riskovali bychom, že se bude barva trhat a tvořit nepěkné 'schody' v barvě. Ty bychom pak již mohli odstranit jedině přebroušením (viz úvod).
4. Na samotný závěr opět přetření zaschlé krycí barvy štětcem namočeným ve vodě a vlastní oloupání. Platí, že čím dříve s loupáním začneme, tím lépe. Pokud totiž nanesený přípravek  vyschne (pár hodiny, záleží na tloušťce), nemáme takřka již žádnou možnost jakkoli barvu oloupat.

Krok první - světlý primer. Konkrétně světlý sprej. Syntetické barva.

Jakmile primer zaschl, natupoval jsem přípravek 'Heavy Chipping'.

Ten opět necháme zaschnout, pro urychlení jsem použil proud vzduchu z pistole - pozor na příliš silný proud!

Nakonec jsem nastříkal dvě slabé vrstvy černou barvou akrylovou barvou Tamiya 'Flat Black'.

 Na posledním obrázku si všiměte, že v místech, kde bylo přípravku nejvíce (horní třetina), začal přípravek reagovat se samotným ředidlem Tamiya. Barvu z lahvičky si totiž vždy naředím, prože se mi s barvou pak lépe pracuje. Není to žádná podmínka, ale jsem tak zkrátka navyklý. 

Přestože se barva již tedy začala v tuto chvíli sama stahovat a praskat, nebyl jsem si výsledkem vůbec jistý. Proto když jsem štetcem zaplavil povrch vodou, nevsadil bych na výsledek raději ani zlámanou grešli... Naštěstí přípravek reagoval takřka okamžitě:

 Konečný výsledek předčil veškeré mé očekávání. Dokonce jsem si i vyzkoušel šídlem vyrýt do barvy 'AK' a 'LOPEE'. Není to proto, že, jak se říká, jména hloupejch na všech sloupech, ale potřeboval jsem nějaké slovo, kde je 'O'. A nic jiného mě v danou chvíli nenapadlo. Opět totiž platí, že je lepší spěchat a nečekat, až přípravek zaschne. Při focení jsem měl destičku podloženu pravítkem a stupnice na fotografii je rozostřená proto, že jsem deštičku nepatrně pozvedl, aby se neleskla. Zkrátka výsledné praskliny jsou velmi věrné i při zmenšení do měřítka.

Třetí pokus - tentokrát s hnědým podkladem

 Protože předchozí test dopadl mnohem lépe, než jsem čekal, pustil jsem se ihned do dalšího testu. Ten spočíval v tom, že jsem na vrstvu primeru nanesl ještě vrstvu hnědé barvy (dvě barvy ze setu Lifecolor, konkrétně Rust - light shadow a Rust - dark shadow). A abych ještě otestoval, jak přípravek reaguje s lakem, rozdělil jsem si destičku v úhlopříčce pomyslně na dvě poloviny, z nichž tak vpravo je zalakovaná, ta vlevo nikoli. Lak jsem použil matný lak ve spreji. Opět jakmile zaschl na dotek, nanesl jsem opět přípravek 'Heavy Chipping' a stříkací pistolí černou vrstvu (opět akryl Tamiya). Výsledek mě opět příjemně překvapil. Výsledné barevné zkreslení je způsobeno mizernými světelnými podmínkami. Upozornit vás musím také na to, že pokud do povrchu rýpneme ostrým předmětem (opět šídlo; stopa na fotografii označena červenou šipkou), tak můžeme proškrábnout barvu až na plast. To ovšem není chyba přípravku, ale opět součást testu. 

Pravá polovina zalakovaná (proto se leskne), bílá čára načrtnutá světlou barvou jen pro snadnější rozlišení. Sama nalakovaná není.

Drobné světlé body v levé polovině fotografie jsou odlesky. Nepodařilo se mi je lépe odstranit. Pokud příliš zatlačíme na nástroj, prodřeme se až na plast. případně primer.

Na závěr bych povrch zalakoval matným lakm a stříkací pistoli. Za jedinou nevýhodu přípravku považuji to, že se 'nekamarádí' s jinými barvami než jsou ty akrylové. 

Další pokračování článku by mělo být o použití přípavku 'Absolute Chipping' od firmy MiG productions. Již je objednaný a zásilka je někde na cestě. Proto raději říkám, že by pokračování mělo být...

Heavy Chipping 

 Výhody 

• věrný tvar odřenin
• snadná práce s přípravkem

 Nevýhody

•  krycí vrstva, kterou budeme 'rozbíjet' musí být akryl. A to někomu může vadit.

9/10

Poznámka (1.2.2013): Heavy Chipping funguje i v případě, že krycí vrstvu nanášíme štětcem. Použití stříkací pistole je lepší, ale pokud nemáme jinou možnost, funguje to.